Doly, jámy a štoly

Důl je závod či prostor, kde se těží nerostné suroviny, jako je například uhlí nebo rudy. V případě těžby kamene probíhá těžba v lomech (kamenolomech). Dobývání nerostů v ČR probíhá v hlubinných nebo povrchových dolech. V hlubinných se převážně těžilo černé uhlí, železné rudy, uran, zlato a stříbro. V povrchových pak hnědé uhlí a lupek.
Největší naleziště černého uhlí bylo u nás v ostravsko-karvinské pánvi, další pak byly kladensko-rakovnická pánev, podbeskydská pánev, rosicko-oslavanská a žacléřsko-svatoňovická pánev. Hnědé uhlí se pak těží nebo těžilo v mostecké, sokolovské, chebské a jihomoravské lignitové pánvi.
V galerii naleznete převážně pozůstatky dolů ostravsko-karvinského revíru.

 

Alexander / Hermenegild
1898-1992

Anselm / Eduard Urx
1830-1992

Barbora / 1.Máj
1898-2002

ČSA
1856

ČSM
1968

Darkov
1972

Doubrava

František / K. Gottwald
1911-1999

František / Odra

Frenštát
1982-1991

Gabriela / Mír
1854-2000

Hubert / Stachanov
1854-1992

Ignát / Jan Šverma
1904-1992

Jindřich / Gabzdyl
1856-1995

Lazy / AZ
1890-2020

9.Květen
1960-2016

Michal / Petr Cinger
1850-1994

Oskar / Lidice
1891-1967

Paskov
1960-1999

Pokrok / Fučík I
1920-1998

Staříč I, II, III
1962-2017

Suchá / Dukla
1907-2007

Terezie / Petr Bezruč
1843-1994

Trojice
1844-1967

Větrní jáma Vrbice
1911-1992

Žofie / Fučík V
1871-1995

Dolní oblast Vítkovice

Na základě návrhu olomouckého arcibiskupa rozhodl arcivévoda Rudolf Jan v roce 1828 o stavbě vysokých pecí ve Vítkovicích pro výrobu surového železa pro moderní pudlovnu ve Frýdlantu nad Ostravicí. Nakonec však byla v roce 1830 otevřena nová pudlovna ve Vítkovicích a dostala název Rudolfova huť a surové železo se vozilo z Frýdlantu. Postupně zde vyrostla válcovna, soustružna a zámečnické dílny. V roce 1835 koupilo Vítkovické železárny Vitkovické těžířstvo, jehož majitelem byl Salomon Rothschild. Pod jeho vedením se dostalo Vítkovicím velkého rozmachu a v roce 1836 byla zapálena první vysoká pec, která jako první v habsburském království vyráběla surové železo pomocí koksu. V roce 1848 měly železárny již 2 vysoké pece a jedna z nejvýznamnějších zakázek Vítkovic byla výroba a dodávka kolejnic pro budovanou Severní dráhu císaře Ferdinanda. S rostoucí poptávkou po železe byla uvedena do provozu Anselmova huť a rozšířil se nabízený sortiment ocelových výrobků o výhybky, mosty, dvojkolí a vagóny. Postupně byla postavena třetí vysoká pec a v roce 1872 zcela nová, skotská vysoká pec, v té době největší v celém Rakousku-Uhersku. V roce 1873 došlo k majetkovému vstupu bratří Gutmannů do Vítkovic, začaly se modernizovat provozy, byla postavena první válcovna trub v monarchii a výraběly se pancéřové plechy pro habsburské námořní loďstvo. Po vzniku samostatného Československa se zde vyráběly lodní hřídele, kotle, bezešvé nádoby, součásti elektráren a dosávaly se do celého světa. Za 2. světové války byly Vítkovice začleněny pod říšské závody Hermanna Göringa a vyráběla se zde munice a součásti raket V-2. Po roce 1945 byly Vítkovice zestátněny a přejmenovány na VŽKG – Vítkovické železárny Klementa Gottwalda. Jelikož veškeré usilí o modernizaci bylo nahrazeno stavbou NHKG, byly zmodernizovány až v 60. letech. V současné době, díky nepovedené privatizaci byly Vítkovice rozděleny do několika společností. Ocelárna a válcovna patří společnosti Vítkovice Steel, válcovna trub patří Třineckým Železárnám a.s. a část areálu vlastní Škoda Vagonka  a.s., která vznikla odštěpením Vagonky Studénky. Prvovýroba Vítkovických železáren zanikla úplně a dnes je tzv. Dolní oblast Vítkovic, která zahrnuje bývalou koksovnu, vysoké pece a přilehlý důl Hlubina, prohlášena za kulturní památku. V galerii naleznete především fotografie z Dolní oblasti.

LIBERTY Ostrava a.s. - NHKG

LIBERTY Ostrava a.s. je integrovaný hutní podnik s výrobou oceli, která se používá ve stavebnictví, strojírenství a petrochemickém průmyslu. Je největším tuzemským výrobcem silničních svodidel a trubek. Vznik závodu inicializovaly Vítkovické železárny, které již nemohly rozšiřovat svou výrobu uprostřed města a tak v roce 1942 začala stavba jižního závodu v Kunčicích. V letech 1947-48 bylo rozhodnuto o stavbě nového hutnického kombinátu v oblasti Kunčic, Kunčiček a Bartovic, který byl zatím ale stále součástí VŽ. K osamostatnění došlo v roce 1951 a vznikl národní podnik Nová huť Klementa Gottwalda (NHKG). V letech 2003 až 2005 je vlastníkem huti ISPAT Nová Huť. V roce 2005 až 2007 vlastní Novou huť společnost Mittal Steel Ostrava. K přejmenování na ArcelorMittal Ostrava došlo v roce 2007 a v roce 2019 kupuje huť současný vlastník Liberty House Group za 740 mil. €

Třinecké železárny

Jedny z nejstarších železáren v republice byly založeny 1839 Těšínskou komorou, kterou vlastnil arcivévoda Karel Habsburský. V místě a blízkém okolí se železárnám neřekne jinak než Werk. Po roce 1989 byly zprivatizovány a 1991 převedeny na státní akciovou společnost. Od roku 1996 byly železárny odstátněny a majoritním vlastníkem se stala akciová společnost Moravia Steel. Hlavním výrobním programem je výroba dlouhých válcovaných výrobků.

Kardemir Karabük Iron and Steel Industry

Metalurgický závod v černomořské oblasti Turecka na výrobu železa, oceli a koksu, založený v roce 1973.

Lovochemie Lovosice

Česká firma zaměřená na vyrobu a prodej dusíkatých a vícesložkových hnojiv v pevném i tekutém skupenství.

Slezan Frýdek-Místek

Textilka Slezan Frýdek-Místek a.s. vznikla v roce 1990 z bývalých Slezských bavlnářských závodů, které vznikly 1946 spojením čtyř znárodněných, velkých textilek, zabavených v roce 1945 frýdecko-místeckým Židům Josefu Munkovi, Filipu Landsbergerovi, Aloisi Lembergerovi, bratrům Neumannům a nežidovskému podnikateli Janu Elzerovi.
V 90. letech 20. století ve velké konkurenci asijského textilu, jsou jednotlivé provozy postupně zastaveny, některé budovy strženy a od konce roku 2008 je společnost v insolvenci.

Kolonie

Území se zahuštěným bydlením, určené pro zaměstnanecké bydlení. Rozvoj kolonií souvisí s rozvojem průmyslu, kdy byly budovány v blízkosti závodů, aby to zaměstnanci neměli daleko do práce.

Ostatní industriál

Nezařazené industriální stavby a ruiny