Bývalý černouhelný důl Ignát byl založen v roce 1890 těžířstvem Vladimíra Vondráčka, který důl pojmenoval po svém otci. V tuto dobu byla vyhloubena těžní a větrná jáma o hloubce 535 metrů, ale k pravidelné těžbě došlo až v roce 1895. Během své existence důl několikrát měnil majitele a po znárodnění dostal v roce 1947 nové jméno po komunistickém novináři Jan Šverma. Slavnostního přejmenovaní se účastnila jeho žena Marie Švermová, sama velice angažovaná v KSČ. Samotná těžba uhlí probíhala v letech 1895 – 1992 s ročním objemem 450 000 – 800 000 tun uhlí v důlním poli o rozloze 1287 ha. Z hloubky kolem 980 metrů bylo dobýváno uhlí z hrušovických a petřkovických vrstev z 5-ti jam. Svou činnost ukončil v březnu 1992, kdy byly jámy zasypány a většina budov stržena.
K dolu patří i větřní jáma Ignát (jáma č.3) postavena v roce 1902 Těžířstvem Marie Anny a sloužila k otvětrávání západního pole dolu Ignát / Jan Šverma. Zajímavostí této jámy je zděná kruhová základna těžní věže, která, ikdyž je prohlášena za kulturní památku, bezútěšně chátrá. Součástí výdušné jámy je ještě strojovna a ventilátorovna. K dolu Ignát / Jan Šverma patřila i stejnojmenná koksovna, která se začala stavět ve stejném roce, jako se začalo s hloubením dolu a byla jeho integrální součástí. Ve své době byla největší v celém revíru. Svou činnost ukončila v roce 2010 a nyní probíhá její likvidace.